Z činnosti klubu

Hlavním bojovým stylem vyučovaným u nás v klubu je:

CHAN SHAOLIN SI KUNG FU &
DJU SU KUNG FU

Dju Su
Chan
Shaolin
Si

KUNG FU - doslovný překlad znamená „těžká práce“ a v čínštině znamená dovednost nebo mistrovství získané dlouhou a namáhavou prací. Je možné jej použít v souvislosti s libovolným řemeslem nebo uměním. Mimo území Číny se tento název rozšířil pro označení širokého spektra čínských bojových umění. V samotné čínštině se pro bojová umění používá výraz WUSHU.

CHAN - je čínský výraz pro filosoficko-duchovní směr známý pod japonským názvem „ZEN“, který vychází z buddhistického náboženství. To vzniklo na území severní Indie v 5. století př. n. l. Postupným šířením mnichy se toto učení dostalo na čínské území kolem 2. století n. l. po „hedvábné stezce“. Jeho zjednodušenou formu, ovlivněnou státním náboženstvím Číny - Taoismem, přinesl kolem roku 530 n. l. do této země indický učenec BÓDHIDDHARMA (čínský: TA-MO). Součásti jsou meditace zaměřené na zdokonalování sebekontroly, kázně a klidu. Tato forma buddhismu je základem, který formuje přístup člověka k univerzu i poznání sebe sama.

SHAOLIN - název kláštera, který byl postaven v létech 420 – 534 n. l. za dynastie WEI. Leží v horském masívu SUNG, v provincii CHE-NAN a je považován za kolébku mnoha bojových systémů. Podle pověsti zde v polovině 6. století n. l. působil TA-MO, který významně ovlivnil zde praktikována bojová umění. Podílel se na vzniku tří sérii cviků: knihy změn svalů a šlach (YI JIN JING), knihy o kostním morku a promývání mozku (XI SHUI JING) a osmnáct pomocníků LOHANA (LOHAN SHI BA SHOU). Kolem roku 618 n. l. došlo zde ke skloubení fyzických kondičních cvičení, dýchacích technik, kultivace tělesné energie a správné tělesné mechaniky s náboženskou teorií a filosofií Chan.

SI - v překladu znamená cestu. Symbolizuje zde nikdy nekončící nastoupenou cestu zdokonalování sebe sama.

Výcvik v CHAN SHAOLIN SI KUNG FU

Tento u nás vyučovaný systém nelze chápat jako tradiční původní čínské bojové umění, nýbrž jako směsicí různých technik a stylu, které studoval, od různých mistrů, jeho dosud žijící tvůrce si-fu Tse Tjero Khan, nizozemské občanské jméno Prof. Dr. Gerald K. MEIJERS. Své poznatky a zkušenosti shrnul do systému, který ve světě šířili jeho žáci pod názvy: Chan Shaolin Si a Chan Shaolim Si, Ch´an Shaolin-Si Tao, Shaolin Karate, Shaolim Kenpo… Systém má hluboké kořeny v asijských bojových systémech ale je přizpůsoben mentalitě a fyzickým dispozicím lidí západního světa. Vychází s poznatků Si-fu Tse, že průměrně se tomuto výcviku na západě adept denně je schopen věnovat maximálně 2-4 hodiny.

Více na: Die Geschichte des Shaolin Kempo im www.argedon.de (německy)

Do naší republiky jej přinesl jeho žák, si-fu Klaus Poestges, který od roku 1986 na pozvání si-fu Pavla Trošáka (v současnosti 9. Dan/Toan) jezdil tento styl k nám neoficiálně, vzhledem k tehdejšímu režimu, vyučovat.

Jádrem výuky v CHAN SHAOLIN SI je forma (taolu, kata) „Velkého draka“ jenž se skládá z devíti částí s celkem 248 pohybů imitujících pohyby tohoto mystického tvora. Vzhledem k její délce a pestrosti technik, měkkých i tvrdých částí, tvoří matrici poskytující možnost adeptovi osvojit si a zdokonalovat jednotlivé techniky úderů, kopů, bloků a přesunů, tak i jejich kombinace. U pokročilých cvičenců slouží jako „meditace v pohybu“, kdy pomocí ní vyjadřuje „svého draka“ ve svém nitru. Proto nikdy neuvidíte tuto formu zacvičenou identicky (jako např. v karate).

Tradiční „klášterní“ umění sebeobrany se zde vyučuje pomocí „18 cvičení s partnerem“ zvaných „POKKECKS“ což volně v překladu znamená – „dokonalý úder“. V této části se adept učí aplikovat kombinace technik tradičních stylů kung fu v sebeobranných situacích s důrazem na přesné zasažení vitálních bodů dále zdokonaluje načasování, odhad bojové vzdálenosti, schopnost zasáhnout citlivá místa, rozvíjí se motorika a koordinace, dochází k otužování úderových ploch a citlivých míst na těle.

Další významnou součástí výcviku je „18 dechových cvičení“ na principu izometrického napínání svalů spojeného se správnou technikou dýchání a koncentrace. Jedná se o metodu „čchi-kungu“, kdy cvičenec při nádechu vede „čchi“ do „tan tchien“ (spodní část břicha) a následně ji při výdechu vede do příslušné úderové plochy v dané pozici. Toto cvičení zlepšuje činnost plic a zároveň je čistí, upravuje krevní oběh, zvyšuje schopnost koncentrace, posiluje svaly, zlepšuje energetický potenciál čchi…

Součástí výcviku a následně i zkoušky na technické stupně jsou kromě dovednosti výše jmenovaných i nácviky kombinací bojových technik, drily a nácviky řešení sebeobranných situací se zbraní i beze zbraně.

Výcvik v DJU SU kung fu

Systém výcviku boje vyvinutul si-fu GANJUURYN DSCHERO KHAN. Tento systém není omezen pouze jedním bojovým stylem, ba naopak. Čerpá z mnoha jiných bojových umění a existuje v něm velká mnohostrannost technik:

  • „Da“ – (Údery) pěst, dlaň, loket, prsty a hlava
  • „Ti“ – (Kopy) kopy, podmety, kolena a přískoky
  • „Shuai“ – (Hody, vržení) zachycení, vržení a shozy
  • „Na“ – (Uchopení, zajištění) páky na klouby, kontrola soupeře

Cvičí se v něm využití různých kombinací bojových technik v reálné sebeobraně. V části výcviku označované jako „DJU SU“ se zdokonaluje schopnost ubránit se v dnešním světě, kdy se učíme obranu proti neozbrojenému útočníkovi, ozbrojenému různými zbraněmi (tyč, nůž, střelná zbraň…), skupině útočníku. Používají se různé postupy a techniky s důrazem na praktičnost a jednoduchost. Každý má možnost dle stavby těla a ostatních dispozic, či momentálnímu stavu, volit z bohatého repertoáru technik. Rovněž je využíváno ve výcviku obrany pomocí zbraní, různých předmětů denní potřeby.

SAN DA / SAN SHOU

Je u nás nedílnou součástí výcviku, protože je podle tradičního čínského moudra: „San Shou shi Wushu de Jinghua“ — San Shou je jádro (podstata) Wushu. San Shou je čínský termín složený ze dvou části. První část san znamená „volnost“, druhá shou označuje „ruce“. San Da je synonymum ke slovu San Shou, kde da je výraz pro „úder“ a „útok“. V obou případech to znamená, že mluvíme o použití bojových technik ve volném boji. Oficiálně je to název pro plnokontaktní bojový sport vycházející z tradičního čínského Wushu. Spojuje různé styly bojových umění, zdůrazňuje praktičnost, všestrannost a komplexnost použitelných technik. Primárně je zde zastoupena celá škála úderů, kopů, shozů, podmetů a možnosti zachycení a strhnutí na zem. U nás se zaměřujeme u mladých bojovníků na její bezpečnější formy podle pravidel organizací, ve kterých se zúčastňujeme turnajů, nejčastěji podle pravidel „semicontact“. Odrostlejší se věnují jak combat tak i self defense verzím v rámci Dju Su Kung Fu, nebo v případě přípravy na open combat kong sao její plnokontaktní verzi.

Více informací o wu shu najdeš zde: San Da čínský boj na www.wushuakademie.cz

[ nahoru ]